média - články, videa

Dopis nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana premiéru Sobotkovi (ze dne 6. června 2016)

30. července 2016 v 3:30


zdroj: lidovky.cz

Analýza převratu ve složkách policie - Martin Fendrych

12. července 2016 v 16:11 | Čt24

zdroj: Čt24 - Události, komentáře z 8.6.2016 ve 22:00 hod.

Plk. Šlachta jako host v show Jana Krause

12. července 2016 v 15:29 | Prima
Otázky pro plk. Šlachtu před samotným natáčením.


Všimněte si na konci rozhovoru té podpory v podobě dlouhého potlesku..


zdroj: Prima - Show Jana Krause z 29.6.2016

Janusz Konieczny: Role GIBS v policejní reorganizaci

11. července 2016 v 3:09 | nfpk.cz (28.6.2016)
Pondělní glosa
Poslední měsíc rozhodně nepřispěl k posílení víry v právní stát. Nechyběly bouřlivé emoce, vzájemné osočování či útěky před novináři. Ilustrací této absurdní atmosféry bylo jednání bezpečnostního výboru 23. 6., během kterého se poslanci dvě hodiny dohadovali, jaký bude program jednání, až nakonec navržený program neschválili a žádné jednání tedy neproběhlo. Během tohoto měsíce chyběla především věcná diskuse, místo toho se většina pozornosti věnovala politickým šarvátkám. Politické rozepře, kdy politici mají různou motivaci ke svým silovým vyjádřením, jsou druhořadé. Zcela klíčová je naopak odborná debata a získání odpovědi na jednotlivé otázky dříve, než by jakákoliv reorganizace byla zahájena. Jednou z těchto otázek je důvěryhodnost Generální inspekce bezpečnostních sborů a její případné role v této reorganizaci.
Obhájci této bleskové a utajované policejní reorganizace velice často zdůrazňují, že pokud mají příslušníci ÚOOZ či další osoby informace o únicích z policejních spisů, případně informace o trestné činnosti policie, tak tedy nechť se obrátí na GIBS. Zdá se to někomu logické - vždyť přece právě pro prověřování podobných informací byla tato instituce založena. Iniciátorem vzniku GIBSu byl mimo jiné exministr vnitra Ivan Langer a tento krok pak v roce 2009 posvětila vláda Mirka Topolánka. Zde ovšem narážíme na zcela zásadní problém - pokud by byla prokazatelně narušena nezávislost GIBSu, pak se neochotě poskytovat informace GIBSu nelze divit.
K případné nezávislosti GIBSu se vyjádřila například nejvyšší možná autorita v zemi, a to konkrétně Ústavní soud, který ve svém nálezu při posuzování jednoho případu koncem května 2016 uvedl: "Ústavní soud také rozhodl, že GIBS nebyla ve vyšetřování nezávislá a nestranná. Šetření i kontrolu jeho výsledků prováděly stejné osoby jako v dřívější Inspekci policie, která nezávislým orgánem nebyla. Nelze také přehlédnout, že GIBS převzala do služebního poměru téměř všechny příslušníky předchozí Inspekce policie. Z formálního pohledu se GIBS sice jeví být vůči policii nezávislým orgánem, avšak formální nezávislost nezaručuje nezávislost praktickou. Pokud je GIBS převážně obsazena bývalými příslušníky sborů, které má vyšetřovat, její nezávislost může být čistě iluzorní. To zejména pokud i vedení GIBS se rekrutuje z bývalých příslušníků policie a Inspekce policie. Praktickou nezávislost GIBS by podpořilo výraznější zapojení osob, které dříve nebyly příslušníky orgánů, které GIBS vyšetřuje."[1]
Další cenné svědectví uvedl bývalý elitní vyšetřovatel Václav Láska, který v rozhovoru pro DVTV potvrdil, že minimálně v kauze bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho, jednala GIBS na objednávku.[2] Václav Láska Petra Lessyho právně zastupoval a byl s touto kauzou podrobně seznámen.
O důvěryhodnosti GIBS pochybuji ještě více od doby, kdy jsem se osobně zúčastnil jednání Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí dne 9. 6. 2016. Tehdy představitel GIBSu se velice útočně až rozzuřeně vyjádřil na adresu ÚOOZ včetně prověřování jejich činnosti. Došel jsem k závěru, že GIBS má zkrátka vůči ÚOOZ averzi. Čím přesně je tato averze způsobená můžeme jen dlouho spekulovat, neboť zákulisí této reorganizace není příliš přehledné. Je ovšem logické, že takováto averze rozhodně nepřispívá k případné nezávislosti GIBSu. Již dříve korunu tomu všemu nasadil bývalý ředitel GIBSu, který po odchodu nastoupil na vysokou školu, které šéfuje Ivan Langer.
Ministr vnitra Milan Chovanec by neměl začínat od konce, ale od počátku. Nejprve je nutné najít bolavá místa policie, provést analýzu těchto oblastí a následně připravit varianty řešení. Bolavým místem je nepochybně GIBS, nicméně rovněž úniky informací, účelové zásahy do vyšetřování či špatně nastavená komunikace atd..
Jestliže by cílem policejní reorganizace bylo zefektivnění práce policie, pak by při tomto procesu byly prováděny základních manažerské funkce: plánování, organizování, personální zajištění, vedení lidi a kontrola.[3] Policejní reforma je ovšem prováděná v přímém kontrastu k tomuto akademickému postupu a jsme svědky například toho, kdy nejvyšší státní zástupce připravuje připomínky, ačkoliv s reformou nebyl vůbec seznámen a navíc děje se tak až v době, kdy policejní reforma byla již podepsaná.

Situace není beznadějná, nicméně je nejvyšší čas tuto reorganizaci odložit do doby, než proběhne k této věci odborná debata, bude vyjasněno obvinění policejního prezidia z úniku informací, bude došetřen případ, který dozoruje VSZ v Olomouci, který disponuje informacemi o možném účelovém rozprášení ÚOOZ v souvislosti s reformou a rovněž bude otevřená otázka (ne)závislosti GIBS.


Kdopak by se Šlachty bál

11. července 2016 v 2:47 | nfpk.cz (2.6.2016)
Nadační fond proti korupci získal informace o plánovaném sloučení dvou policejních útvarů - Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Tato organizační změna, plánovaného na počátek července, může být využita k odstranění nepohodlných lidí, např. ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty.
Protimafiánský útvar patří mezi nejvýkonnější složky Policie České republiky. Podařilo se mu rozkrýt významné kauzy, které sahaly či sahají do pater nejvyšší politiky a leckdy i do policejních řad či justice. Možná i z tohoto důvodu má, pod zástěrkou sloučení, dojít k eliminaci současného ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty, který je znám svou neústupností a nepoklonkováním politikům.
"Je naprosto nepřijatelné, aby byl jeden z nejvýkonnějších útvarů a obzvlášť ten, který je proslulý svým přístupem ´padni komu padni´, takto prakticky zrušen. V tomto státě bývá zvykem, že pokud něco funguje, tak to zrušíme, či v tomto případě sloučíme. Robert Šlachta je navíc podle mého názoru čestný člověk, který se z žádného politika neposadí na zadek. Pevně věřím, že k tomuto sloučení nakonec nedojde, jelikož by se jednalo o velký skok nazpět pro českou spravedlnost," okomentoval plány Ministerstva vnitra Radim Jančura, člen správní rady Nadačního fondu proti korupci.
Situace připomíná "odstranění" Karla Randáka z pozice šéfa civilní rozvědky z důvodu jejího údajného sloučení s kontrarozvědkou.
Nadační fond proti korupci je nezávislou iniciativou lidí, kteří zásadně nesouhlasí s tím, do jaké míry korupční jednání infiltrovalo celou státní správu. Jeho cílem je podpora a přispívání k budování etických hodnot v demokratické společnosti, podpora odhalování korupční činnosti ve veřejné správě a podpora projektů odhalujících korupci.


Po Šlachtovi opouští policii další elitní detektivové. V civilu je i Komárek

10. července 2016 v 7:48 | lidovky.cz (9.7.2016)
Nový ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Michal Mazánek bude mít po vstupu do funkce 1. srpna nejspíš k řešení ihned první problém. Po odchodu Roberta Šlachty z ÚOOZ dochází další elitní detektivové.
Informaci o dochodu dalších zkušených detektivů z policejních řad přinesla MF Dnes. Policejní unoformu odloží i ÚOOZ opouštějí po Šlachtovi elitní detektivové, v civilu je už i Jiří Komárek z ostravské expozitury útvaru. Ten před třemi týdny obvinil policejního prezidenta Tomáše Tuhého z "brutálního úniku informací".
"Od 1. července jsem v civilu," potvrdil Komárek, který má ve svém profesním působení na kontě to, že dostal k soudu Radka Březinu a jeho lihovou mafii a velký díl na odhalování kauzy Vidkun, v níž je obviněno několik policistů a olomoucký hejtman Jiří Rozbořil.
Na odchodu z policie je v součanosti i Šlachtův náměstek Karel Mikuláš a šéf odboru krádeží aut Jaroslav Pelc. Podle Šlachty Mikuláš odejde k prvnímu srpnu, tedy ke dni nástupu Michala Mazánka do čela vznikající Národní centrály proti organizovanému zločinu. Pelc by měl z policejních řad odejít o měsíc později, řekl jejich již bývalý nadřízený Robert Šlachta.
Společně se Šlachtou již dříve odešel mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták.

Šlachta kvůli ní odešel. Teď už je jasné, kdo povede policejní centrálu

10. července 2016 v 7:18 | Parlamentní listy.cz (8.7.2016)
Ředitelem Národní centrály proti organizovanému zločinu se stane Michal Mazánek. ČTK to dnes sdělil mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Mazánek do funkce nastoupí 1. srpna. Ve stejný den vznikne i nová policejní složka, pod niž budou spadat protikorupční policie a protimafiánský útvar. Reorganizace způsobila koaliční roztržku mezi ČSSD a hnutím ANO.
Mazánek byl jediným zájemcem o novou funkci, na kterou vedení policie vyhlásilo nabídkové řízení. Do tendru se mohli přihlásit ředitelé útvarů s celorepublikovou působností, ale také například krajští ředitelé nebo jejich náměstci. Jeho jmenování musel potvrdit náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube. "Akceptoval doporučení výběrové komise a rozhodl o ustanovení ředitele nově vznikajícího policejního útvaru," uvedl dnes Bocán.
Mazánek strávil většinu kariéry ve Středočeském kraji. Vedl například oddělení vražd, do konce loňského roku byl náměstkem krajského policejního ředitele. Podílel se například na vyšetřování takzvaných orlických vražd, vedl také speciální tým vyšetřovatelů, který se zabýval neobjasněnými případy vražd.
Od začátku letošního roku je ředitelem celorepublikového Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. V této funkci ho do ustanovení nového ředitele nahradí jeho náměstek Michal Foit.
Plán změn v policejním sboru podepsal ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) navzdory protestům hnutí ANO, které hovořilo o porušení koaliční smlouvy a hrozilo jejím vypovězením. Reorganizace policie přinesla také změny uvnitř policejních útvarů. Se sloučením elitních policejních útvarů nesouhlasil například šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta, který na svoji funkci rezignoval a na konci června odešel do civilu.
Reorganizací se bude zabývat také sněmovní vyšetřovací komise, která se poprvé sejde v pondělí. Výsledky vyšetřování by měla mít do konce října.

 
 

Reklama